Petr Savickij

* 3. 2. 1895 Černihov (Ukrajina)

† 13. 4. 1968 Praha

Od r. 1920 žil v emigraci, v ČSR v l. 1921–45 a 1956–68 (mezitím vězněn v gulagu). Psal se také Petr Savický; básně publikoval pod pseud. P. Vostokov. Svou původní kvalifikací byl sociolog a geograf, vědeckým pracovníkem však zůstal pouze v oblasti geografie půd. Pro eurasijskou teorii rozpracovával geografickou, sociogeografickou a historickou část, posléze spolu s R. Jakobsonem i složku filologickou, přičemž plně podřizoval vědu ideologickým schématům a nakonec přešel k mimovědecké publicistice.

Byl organizační duší pražského centra eurasijství a redaktorem jeho hlavních edičních činů; stal se mistrným popularizátorem idejí ostatních aktivistů hnutí. Aplikoval metodu geografického determinismu, v pojmu „vývojiště“ (takto v českých edicích jeho prací; rusky „mestorazvitije“ spatřoval srostlici geografického celku se sociálním a duchovním vývojem v jeho rámci. Proměny v dějinách, v sociální struktuře atd. vysvětloval na bázi pojmu „mutace“. Mutace ovšem nepřináší nějaké podstatné proměny, pouze novou tvářnost tradice. Jinou podobou proměn jsou rytmy a symetričnost a periodičnost forem. Eurasii=Rusko (v hranicích impéria k r. 1917) vyzvedal jako zvláštní kontinent, který považoval v rámci Starého světa za základní a ústřední. Evropu představoval jako pouhou periferii Starého světa v podobě dvou poloostrovů, podobně mu periferií byla i jižní a jihovýchodní Asie.

Bibliografie:
◦ Kontinent-okean. Rossija i mirovoj rynok, Sofija 1921;
◦ Rossija – osobyj geografičeskij mir, 1927;
◦ Geografičeskije osobennosti Rossii I, 1927;
◦ O zadačach kočevnikoveděnija. Počemu skify i gunny dolžny byť intěresny dlja russkich, 1928;
◦ „Žitije“ protopopa Avvakuma kak geografičeskij istočnik, 1929;
◦ V bor'be za jevrazijstvo. Polemika vokrug jevrazijstva v 1920-ch godach, Paris 1931;
◦ Jevrazija v svetě jazykoznanija (s R. Jakobsonem), 1931;
◦ Voprosy industrializacii I, Mestorazvitije russkoj promyšlennosti, Berlin 1932;
◦ Šestina světa. Rusko jako zeměpisný a historický celek, 1933;
◦ Ritmy mongoľskogo veka, 1937;
◦ Za tvorčeskoje ponimanije prirody russkogo mira, 1940.

Sborníky:
◦ Povorot k Vostoku, Ischod k Vostoku, Sofija 1921;
◦ Geopolitičeskije zametki po russkoj istorii, G. V. Vernadskij, Načertanije russkoj istorii I, 1927.

Časopisecké příspěvky:
◦ Proizvoditěľnyje sily Rossii, Jevrazijskij vremennik 1923;
◦ Jevrazijstvo, Jevrazijskij vremennik 1925;
◦ „Pod'jom“ i „depressija“ v drevněrusskoj istorii, Jevrazijskaja chronika (Berlin) 1935.

Literatura:
◦ F. Pelikán, J. Tvrdý: Současná filosofie u Slovanů, 1932;
◦ Slovanský přehled 1993, č. 3;
◦ P. N. S., Bibliografija opublikovannych rabot, ed. M. Beisswenger, Praha 2008.

vg